O NAŠÍ ŠKOLE
Historie školství v Osvětimanech Historie školství v Ovětimanech má více než 300 letou tradici. První kamenná škola zde byla vystavěna již roku 1691 nákladem všech obcí místní farnosti. Její umístění naproti faře (dnes dům čp 57) odpovídalo tehdejšímu úzkému propojení církve a školství. Znalosti kladené na žáky spočívaly v dobré znalosti bible a katechizmu. Podmínky ve škole postavené z kamene, kryté doškami a s podlahou z udusané hlíny nebyly vůbec jednoduché. Škola byla vlastně jedna třída, do které se muselo vejít až kolem sta žáků. Udržet kázeň bylo téměř nemožné a učiteli se to dařilo pouze s pomocí rákosky a tvrdých tělesných trestů. Dalším problémem byla docházka žáků do školy, která od roku 1774 byla sice povinná pro žáky od 6 do 12 let, ale moc se nedodržovala. Na počátku 19. století nebylo školství v Rakousko-Uhersku podporováno státem. Finanční a materiální stránku chodu školy zabezpečovali rodiče žáků. Ti museli za své potomky každý školní rok (42 týdnů) platit školné ve výši 1 až 1,5 krejcarů týdně. Školní budovu udržovaly a opravovaly obce. Roku 1848 byla z důvodu zatékání do školy opravena střecha a staré došky byly nahrazeny břidlicí. V roce 1861 navštěvovalo školu celkem 254 žáků z Osvětiman, Medlovic, Újezdce, Hostějova, Syrovína a Vřesovic. V roce 1864 vyšel nový školský zákon, který odlučoval školství od církve a zavedl povinnou osmiletou školní docházku. Tím vznikl i nový systém škol obecných a měšťanských. Ten dal podnět k výstavbě nové školní budovy, jejíž stavba začala 2. května 1877 (dnes dům čp , provozovna Kyjovanu). Základní kámen byl slavnostně položen za přítomnosti okresního hejtmana, školního inspektora, místního faráře a mnoha učitelů z celého okolí. Náklady na novou školu, postavenou kyjovským stavitelem V. Paternou dosáhly 16 tisíc zlatých a vyučovat se v ní začalo 1. září 1879. Byla to škola trojtřídní, která se v roce 1902 rozšířila na čtyřtřídní. První světová válka značně omezila pravidelné školní vyučování. Ve škole bylo zavedeno jen půldenní vyučování, protože učitelé museli jít na frontu. Navíc v roce 1915 vypukla mezi dětmi spála a v 1. a 2. třídě zemřelo šest žáků. Po vzniku samostatného Československa byla 1. listopadu 1922 otevřena 1. a 2. třída nově založené měšťanské školy, která byla po prázdninách rozšířena o 3. třídu. Nacházela se v budově místní občanské záložny na náměstí, kterou obec vykoupila (dnes zdravotní středisko). Měšťanskou školu navštěvovali žáci z širokého okolí, protože nejbližší měšťanská škola byla až v Kyjově, Bzenci nebo Uh. Hradišti. Místní žáci měli školní docházku zdarma. Žáci z Medlovic,Újezdce, Hostějova, Stříbrnic, Vřesovic, Labut, Skalky, Ježova a Žádovic museli za každý školní rok zaplatit 250,- Kčs. Ve školním roce 1923-1924 byla v prostorách měšťanské školy otevřena i 1. třída živnostenské školy pokračovací, kterou navštěvovali místní i okolní učni převážně v odpoledních a večerních hodinách. Dopoledne se učili svému řemeslu u mistra v dílně. Škola neměla žádnou tělocvičnu ani hřiště a cvičit se chodilo až na hřiště SK Osvětimany do "Borků". V zimě se cvičilo v sálech místních hostinců. Období druhé světové války bylo dobou úpadku školství. Měšťanská škola byla přejmenována na Hauptschule a počet jejich žáků byl každoročně cíleně snižován. Jednoroční učební kurzy byly zrušeny a v prvních třídách se vyučovala 5 hodin týdně němčina a po jedné hodině německy zeměpis, přírodopis a počty. V této době byli násilně odvlečeni i žáci romského původu spolu se svými rodiči a dcera židovského lékaře. Z koncentračního tábora se již nikdo z nich nevrátili. Po válce začala roku 1947 v části Újezda výstavba nové budovy Osmileté střední školy (dnešní budova školy čp 282). Navštěvovalo ji přes 300 žáků, kteří sem docházeli od 6. až do 8. třídy.
Počet žáků byl tak velký, že byly zřízeny paralelně třídy A a B. Do 1. až 3. třídy chodili místní žáci do staré obecné školy a žáci z okolních vesnic navštěvovali pětiletou obecnou školu ve své vesnici, kromě žáků z Hostějova, kteří chodili do Újezdce. V roce 1957 byla v budově školy zřízena školní jídelna. Po prázdninách roku 1959 se změnil název školy na Základní devítiletou školu a v roce 1970 se začalo s výstavbou tělocvičny. V suterénu pod tělocvičnou byly zřízeny dílny na kovo a dřevovýrobu pro hodiny pracovní výchovy. Svůj konečný vzhled dostala škola v letech 1974 až 1979. Parková úprava jejího okolí, ve kterém je vysazeno na 350 okrasných dřevin, několik set trvalek a letniček, které pěstují žáci ve školním skleníku upoutá každého návštěvníka Osvětiman. Mgr. L. Berka: Osvětimany 1350-2000, Z obecních kronik a archivních pramenů, kapitola IV. Školství. RETIS 2000
|
|
Škola před rekonstrukcí Škola po rekonstrukci |
|
Školka před rekonstrukcí Školka po rekonstrukci |
|
Ředitelé OSŠ, ZDŠ, ZŠ a ZŠ a MŠ od roku 1951 do současnosti |
|
|
|